Čínský metal

Páteční koncert v Little baru byl ve znamení temnoty. Publikum bylo z 98% temně černovlasé, zbylá 2% zabíral Lukáš. To sice o stupni temnoty příliš nevypovídá, v podstatě kdekoliv je tmavovlasých Číňanů blízko k 360 stupňům pomyslného koláče rozložení vlasáčů, ale i tak. (Samozřejmě kromě kadeřnictví, kde pracují roztomilí odbarvení blonďáčci a ze všech těch melírků a krásných lidiček doslova přechází zrak. To sem však ani trochu nepatří, tohle je temný článek, o drsných temných rytířích a jejich ještě temnějších družkách. Prodírajících se noční tmou a lačnících po krvi. Na hřbitově. Kde by se kadeřníci ze všech křížů, trní a permanentního úplňku přinejmenším podělali strachy. Taky tam houkají sovy a v křoví občas něco šustne. Brr.)

Jak je obecně známo, žádná metalová kapela nemá šanci uspět bez proklatě temného jména, 血雾宫殿 není výjimkou. Volně přeloženo – „Chrám krve a mlhy“, možná dokonce „Chrám krvavé mlhy“, i když to už by bylo moc strašlivé. Ale co já vím o hranicích příšernosti, v porovnání s lidmi, co jsou tak bledí až prosvítají a nikdy nespatřili Slunce? Jsem rád, že si můžu žít svůj prachobyčejný život, jíst nesyrové maso a svíčky nakupovat v supermarketu. A nechat podobné záležitosti jiným, zlotřilejším. Temným.

Hned po úvodní skladbě se publikum dostalo do varu. Každý, kdo měl dostatečně dlouhé vlasy na to, aby s nimi mohl zběsile pohazovat, s nimi zběsile pohazoval. Blikající červené osvětlení v nás probouzelo touhu po krvi. Bohužel, po druhé ultra temné písni se strašidelným varhanním motivem se něco pokazilo. Zpěvák přehodil o dvě oktávy víš a s úsměvem od ucha k uchu se ujal představovat další skladbu. Ze ztělesněného Zla se stal příjemný chlapík, co má radost, že mu přišli fandoušci na koncert. Rázem se všichni usmívají, plácají po zádech, žádné dýky a vyceněné (špičaté) zuby, atmosféra jako na dobročinném koncertu. Pak přichází další dva agonické songy a opět přestávka, kterou byste si klidně spletli se srazem křesťanského sdružení Kopretina (čínská odnož).

Skladby šílené, hudebně občas pokulhávající, ale ne špatné. Jen ta slastná intermezza nám nedovolila dostat se do opravdového varu, až na samotný práh pekla. Ale kdoví, možná je to tak dobře. Možná, nebýt nich, bychom ještě teď pobíhali po Chengdu a zakusovali náhodné kolemjdoucí. Možná…


mikinvcine se představuje:

Studuji se svými dvěma kamarády, Lukáškem a Honzíkem, na Sichuanské univerzitě v Chengdu čínstinu. Má úroveň je zatím poměrně mizerná.
Příspěvek byl publikován v rubrice Rock the beat!. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s